Place for Advertisement

Please Contact: spbjouralbd@gmail.com

KUKMU TEAḰ KUPULI


Jug Sirijolren soḱdoroić calaoen 16 tạrik Octobor 2011 phontei nẽhroạdińa P.O. Bodding Saheb ńutumte mit́ bar onol dohoe lạgit́. Nacar ạkil hataṅ iạte cet́ iń ola bạń hudis daṛewada. Ar hudis hudistege iń doń jạpit́ket́a. Ńińdạ tala barabari okte iń do mit́ṭen kukmuń ńelkeda. Iń do ‘Jug Sirijol’ ar ‘Citrighutu Express’ ren khoboriạ lekate P.O. Bodding Sahebaḱ kupuliń hataoeda. Ona kupuli reaḱ kathakogeń ol jạhireda.
P.O. Bodding Saheb do mit́ṭen laṛaoḱ ceyar se jeleń tiạr ceyar re duṛuṕ akana. Ar iń (khoboria) do uni samaṅre kagoć kolom ante mit́ṭen huḍiń ṭebil samaṅreń duṛuṕ akana. Iń do bohoḱ tumbut́ kateiń doboḱadea. Ar kukliyiń ehoṕ keda:
Khoboriạ: Am ma Norwe disomren mit́ṭen dhorom poporcarić, ado tinạḱ salkore Bharot disomte dom aṛgolena?
P.O. Bodding: Iń do 1890 sal reaḱ January mạhinare Bharot disomteń aṛgolena. Ona okteren misonari L.O. Skrefsrud ar H.P. Borresen metaḱ me Kerap Saheb ar Papa Saheb tạkin kạmire goṛoạkin lạgit́.
Khoboriạ: Acha pastor saheb, Bharot disom hijuḱ laha Santal jạt babotte jahanaḱ oprom tãhẽkan tama se baṅ?
P.O. Bodding: Ńelme Bharot hijuḱ laha mit́ bar onolkoń paṛhao let́a. Unko modre Beptist misonari let́a. Unko modre Beptist mosonari William Carey, Rev. A. Leslie waḱ ar ińren ayurić Skrefsrud-aḱ onolre Santal jạt reaḱ iń paṛhao baṛa let́a.
Khoboriạ: Okoe misonariko Santal jạt modre pạhil kạmi doko ehoṕ let́a?
P.O. Bodding: Santal jạtko modre kạmi lạgit́te do William Carey-ge pạhile hudis baṛa let́a ar onatege Beptist misonari lekate Malda reaḱ Modnabạti lekan Santal atorei deralena. Menkhan ruạ haso iạte nonde dher din bae tãhẽ daṛewada. Onḍe khon Hugli reaḱ Sirạmpurtei ucạṛena 1800 salre. Santal jạtko modre tãhẽ ar  heṛa-ghẽsa dher hoelentaya; uni do Beptist Misonariren pastor A. Leslie oloe do 1824 salre Rajmohol buru aṛere 17 serma tãhẽkate Santal jạt babotte ạdi napae oporom hoelen taya. Inạ tayom Amerika Beptist misonren barea juạn Eli Noyes ar  Jeremiah Pholips 1836 sal re Orisa tekin seṭer lena ar Santal jạt talare kạmikin ehoṕlet́a.

Khoboriạ: Misonari lekate Santal jạt cetanre cekate dulaṛ tonol do hoyen tama?
P.O. Bodding: Bharot disomre seṭer kate Santal jạt talare kạmi hoyoḱ tińạ mente pạhilre ińtet́ge Santali doń cet́ keda, ar Skrefsrud Sahebaḱ onol puthi ‘Hoṛkoren Mãre Hapṛamko Reaḱ Katha’ puthi paṛhao kate Baibel saõte Santal koaḱ kạhni ar ạricạliko ạdi juriń ńel keda. Dhạrtire eken Santal jạtko saõte Dhạrti sirjon reaḱ kạhni ạḍi juri baḍae kate iń hahaṛayena. Ar noage Santal jạtko dulaṛ reaḱ pạhil karon do.
Khoboriạ: Baibel saõte cet́ cet́ jurim ạribạndhiket́a Santal jạtkoaḱ?
P.O. Bodding: Baibel saõte ạdi aema juri Santalko saõte ńelogoḱ kana. Pạhil juri: Baibelre menaḱ́a Isor do ot serma, jalapuri sirjạu kate pạhil manwa lekate Adam ar Maejiu lekate Hawai benaoket́kińa, Santalkoaḱ dhorom pạtiạure Ṭhakur Jiu do Pilcu Haram ar Pilcu Buḍhie benaoket́ kińa. Dosar Juri: Baibelre Hasaren se dhiriren se kaṭren se jãhãnaḱrenge goṛhon muṭhan benao kate dewa-sewako do managea. Santal koaḱ dhorom pạtiạre ho goṛhon muṭhan dewa sewa do managea. Tesar Juri: Baibelre Israel jạtko do dhiri reaḱ pinḍ benao kate Isor ṭhen daṛẽko samaneda. Santalko do akoaḱ dewa sewa reaḱ ṭhai lekate hasa reaḱ pinḍko benaoeda oka  do Thanko metaḱkan. Ponaḱ Juri: Baibelre Israelko do 12 goṭen gusṭiteko hạṭiń akana. Santal jạt bhitrire hõ 12 goṭen gusṭi menaḱkoa. Moṛeaḱ Juri: Baibelre levy gusṭikoge dewa-sewa kạmireko laṛcaṛoḱa. Santal modre eken Murmu ṭhạkur gusṭiren hoṛge dewa-sewa kạmireko beboharoḱ kana. Turuiaḱ Juri: Baibelre jaṅga ạrup reaḱ bebohar menaḱa. Santalko modre hõ jaṅga ạruṕ do somaj reaḱ mit́ṭaṅ ạricạli kana. Eyaeaḱ Juri:  Baibelre mihũ-merom-bhiḍi, gại-daṅgra pereć tãhen hoṛge kisạṛ menteko lekhaḱ kana. Santal somajre hõ nonkan hoṛge kisạṛ menteko lakhaḱ kana. Iralaḱ Juri: Baibelre menaḱa bokot koṛaren rạnḍi bạhu kuṛi maraṅ koṛa bae bapla daṛẽwaya. Santal somajre hõ noa do managea. Areaḱ Juri: Baibelre menaḱa maraṅ dadaren rạnḍi ayo boeha koṛa doe bapla daṛewaya. Santal somajre hõ noa do ạn lekate goṭa akana. Gelaḱ Juri: Baibelre eṭaḱ dhorom metaḱ me goṛhon muṭhạn dewa - sewa hoṛko saõte baplaḱ do managea. Santal ko modre hõ eṭaḱ deko jạt saõte baplaḱ do managea.
Khoboriạ: Papa ar Kerap Saheb tạkin do tinạḱ salre Bharot disom tekin seṭer lena?
P.O. Bodding: Kerap metaḱme Skrefsrud do 1863 salre Norwegian Misonary lekate Puruliarei seṭerlena. Inạ tayom Denmark disomre Borresen do 1864 salre inạ ṭhạiregei seṭerena. Unkin do 1867 salre Gossner Mison bạgi kate Bengariare Ebenezer Mison stesonkin bandhao keda Englandren Edward Colpys Johnson saõte milạu kate.
Khoboriạ: Skrefsrud se Kerab Sahebaḱ olaḱ pạhil puthi do okaṭaḱ bon mena?
P.O. Bodding: Skrefsrud se Kerap aḱ pạhil olaḱ Santali puthi do 1873 salre odok lena. “A Santali Grammer” puthi do Phillipaḱ olaḱ Grammer puthi khonaḱ ho sorosgea.
Khoboriạ: Skrefsrud se Kerap aḱ soros utạr enem do okaṭaḱ kana?
P.O. Bodding: Skrefsrudaḱ maraṅ utạr enem do “Hoṛ Koren Mãre Hapṛamko Reaḱ Katha” oka do 1887 salre  pasnao lena. Skrefsrud do Guru koleanaḱ moca katha khon ańjom kate Santal koaḱ ạn ạri cạli puthi lekatei ol keda are rukhiạ jogao keda.
Khoboriạ: Roman horopte Santali do pạhil okoye bebohar let́a?
P.O. Bodding: Rev. J. Philip ge 1852 salre Roman horopte ‘An Introduction to the Santali Language’ puthi chapa sodor let́a. Noare 5000 goṭen gan aṛaṅ menaḱa noa do Santali Bekoron puthi kana, ona laha uni do 8 sakam reaḱ mit́ṭen Santali puthi baṅgle horoptei pasnaolet́a ona do 1845 salre; noage pahil utar Santali chapa sodor akan puthi doko metak’ kana.
Khoboriạ: Santali pạrsire ganoḱ leka Roman harop do okoye benao let́a?
P.O. Bodding: Santali pạrsire ganoḱ leka Roman harop do Dr. C.R. Lepsas pạhile benao let́a 1863 salre. Rev. E.L. Puxley do noa horoptege 1868 salre “A Vocabulary of the Santali Language” ńutumanaḱ dictionary chapa sodor let́a.
Khoboriạ: Benagaria Mison do Santali sahitya ńutuman barea Misonari Benagaria reaḱ chapa khana do 1879 salrekin bạisaulet́a?
P.O. Bodding: Dr. Graham ar Scotes ńutuman barea Misonari Benagaria reaḱ chapa khana do 1879 salrekin bạisaulet́a.
Khoboriạ: Onako okte Santali sahitya hara buruḱ lạgit́ okoeko Santal hopon koaḱ enem menaḱa mentem hudiseda?
P.O. Bodding: Ińaḱ hudisre Santali sahitya hara buruḱ lạgit́ pene Santal hopon koaḱ ạdi aema enem menaḱa. Unko doko hoyoḱ kana Guru Kollean Haṛam, Sagram Murmu ar Chotrai Desh Mạńjhi. Ona chada eṭaḱ onoliạkõ hõ kolomko saplet́a ar gam, kudum, kạhni, sereń, mantar eman teaḱko ollet́a. Onko do Durgạ Tudu, Mohon Hembrom, Bhugu Murmu, Kanku Marandi, Somae Murmu, Khandna Soren, Hari Besra, S. Hasdaḱ ar Sugri Haṛam.
Khoboriạ: Acha Pasṭor sahib, ona oktere Santal Maejiuko do cet́ baṅko ol baṛalet́a?
P.O. Bodding: Ona okte barea Maejiukin tãhẽkana okoe do Santalite onolkin ol akada, unkinaḱ ńutum do Sona Murmu ar Dhunu Murmu.
Khoboriạ: Am oka dictionary-em ol akat́ ona do nahaḱ jugre Santalko lạgit́ ạdi porhowanaḱ hoe akana noare tinaḱ goten sobdo (word) se araṅ ńelogoḱ kana?
P.O. Bodding: Noa dictionary ol ar pasnao iạte ạḍiń goroboḱ kana ar noa do Santalko ṭhen porhowanaḱ hoyoḱ kante ińạḱ koṛam do rạskate osaroḱ kana. Noare 30,000 goṭen khon ho bạṛti kathako (word) menaḱa ar noa do moṛẽ haṭińte hạṭiń akana.
Khoboriạ: Noa dictionary do oka khonem chapa sodor let́a ar oka sal kore?
P.O. Bodding: Santali dictionary do 1922 sal khon 1936 sal talare Norway Disom khon chapa sodor lena.
Khoboriạ: Santal jạt lạgit́ am do samanaḱem sajao sapṛao kate Santal Mison hom bandhao ket́a cet́ hudiste noa dom bandhao let́a?
P.O. Bodding: Tinre Mohulpahaṛiteń senlena ona do 1892 sal tãhẽkana. Onḍe khonge iń do Sagram Murmu saõteń opromena ar uni saõte mit́kate Santali kạhni, kudum, gam, mantar, ran, cas-abad, horoḱ bande, gujuḱ-buruḱ reaḱ dan-dapan, ojha, dhorom pạtiạu jom-ńu, ạri-cạli, ạn eman teaḱ babotte Santalko saõte bạṛtiń apnarena. Ar ona okteren Deko pusi koaḱ bebohar ńelteń bujhauket́a mit́ din hiloḱ Santal jạtko do apnar opromgeko ada. Noa iạtege eken Santal jạtren hoṛko lạgit́ mit́ṭaṅ Santal mison in bandhao ket́a. Ona reaḱ ńutum doń doho let́a SMNC metaḱme “Santal Mission of the Northern Church”.
Khoboriạ: Jạt ńutumte misonari bandhao do cet́ ṭhik kangea?
P.O. Bodding: Ńelme Bharot disom do 3743 goṭen jạt te pereć akan disom kana. Nonde do lạtu jạt lekate Deko Uṛisian arya metaḱ me Babṛẽ, Khatria ar Boisyoko lekhaḱ kana. Jạt reaḱ seṅgel elaṅ khon bańcaoko lạgit́te jạt ńutumaḱ misonari kạmikoge ạdi jạruṛ hoelena. Ona chada Santal jạt oloḱ paṛhaote hara buruko lạgit́te deko koaḱ kurumuṭu do bạnuḱ takoa, onate oloḱ paṛ̣̣̣̣̣̣haote seṛaḱko lạgit́ Santal mison reaḱ jạruṛiń aṭkar leda.
Khoboriạ: Amaḱ bandhao SMNC misonre reṭe peṭe bolo akana noa babotte cet́em mena?
P.O. Bodding: Iń do oka jos ar motlobante SMNC mison iń bandhao let́a ona do baṅ purạo lena. Metaḱ me jo bahaḱ laharege dạrko do hucaḱ kuṭrạena. Mit́ bar eṛe sahebaḱ kurumútute noṅkan halot do hoyena. Unko do SMNC khon NELC te ńutumko pheraoket́a. Ar onkate Santal koaḱ indentity-ge cabaena. Deko isại hoṛ koaḱ dulạṛ do Santal isại cetãnre bhitri ontor khon do bạnuḱ takoa. Ona chada ạyur hoṛge lelha ar bokae tãhẽn khan ona do baṅ teṅgo keṭec’ daṛeaḱa. Sanamko hotete ạyur kạmi do baṅ hoyoḱa. Lelha ar boka hoṛaḱ ạyurte sanamaḱ do dhan dhaseroḱa.
Khoboriạ: 1979 sal reaḱ 5 Julai Pạchim Bangla sarkar ol ciki harop Santali harop lekatei aṅgoć keda noa hameṭ kate Santali sahitya tinạḱ gan laha koḱa ona babotte galmaraowaleme !
P.O. Bodding: Ńelppe noa do eken bhoṭ reaḱ motlobteko aṅgoć akada. Ona okto Pạchim Baṅglaren Mukhiạ Montri doe tãhẽkana Jyoti Basu. Okoe do 1980 sal reaḱ Mondol Komision bae aṅgoć let́a, Uni doe menleda Pạchim Baṅgla re do SC/ ST/ OBC jạtren hoṛko do bạnuḱkoa. 1990 salre V.P. Singh Maraṅ Montri hoe kate Mondol Komison reaḱ goṭa disomre kạmi ehoṕ reaḱe goṭalet́a. Ar ona lekate Jyoti Basu do bae aṅgoć let́a. Ar uni Jyoti Basuge 1979 sal reaḱ 5 tạrik Julai ol ciki doe aṅgoc keda. Ol ciki aṅgoc laha jạruṛ tãhẽkana Santal jạtren ạkilan koaḱ ar maraṅ gạkhuṛ hoṛaḱ hudis-bundis bujhạujon. Menkhan eken bhoṭ reaḱ katha hudis kate Ol ciki ehoṕ kate pasnao lenkhan bạibạite dhuṛire mesaoḱa. Ol cikire eken turui (6) goṭen vowel menaḱa ar Roman Santalire are (9) goten vowel menaḱa. Ol cikire bargel pon (24) goṭen consonant menaḱ ar Roman Santalire Pegel eyai (37) goṭen consonant menaḱ́a. Noṅkate nelogoḱ kana Santali roṛ lạgit́te okako akhor menaḱa ona khon gel turui (16) goṭen akhor reaḱ ghạṭti menaḱa. Ona chaḍa noa reaḱ Bekoron do bhulte pereć menaḱa. Onate olcikite Santali paṛhao hoelen khan saman seć laha bạgi kate tayom seć gebon pạchlạḱa.
Khoboriạ: Olcikiren kạrigol Raghunath Murmu do baṅ ma kathae 1925 salre noa doe benao let́a. Noa reaḱ sạri do cet́ kana?
P.O. Bodding: Noa reaḱ roṛ ruạṛ do Manotan Durbin Soren mahasoe ạdi monjtei emakat́a. Noa do mit́ leka kombṛo akat́ horoṕ kana ar noa do C.S. Upasak olaḱ puthi “ The History and Paleography of Muryan Brahmi Script.” Sãote ạditet́ juriḱ kana. 1925 sal reaḱ horop 220 B.C. reaḱ horop sãote paroajuri juri lenkhan kombṛo chada cet́ bon mena! Aćaḱ benao baṅ menkate uni do tumel akat́ horop menkate lại jạhir daṛekea. Ẹtaḱ hoṛaḱ tear harop apnar mente lại pasnao do ạdi maraṅ kại kana. Santali sahitya goṭa dhạrtire oprom ocoe lạgit́te do Roman haropge jạruṛa.
Khoboriạ: Niạ serma khon Jug Sirigol pãhṭa khon am ńutumte (P.O. Bodding), Nathaniel Murmu ar Gora Chand Tudu ńutumte siropa emoḱle goṭa akada. Onare P.O. Bodding ńutumte Dr. Dhirendranath Baskey, Nathaniel Murmu ńutumte Man Durbin Soren ar Gora Chand Tudu ńutumte Binod Soren takoaḱ ńutum bachao akana. Noa babotte amaḱ hudis lại aleme-
P.O. Bodding: Siropa emoḱpe ehoṕ akat́a noa do ạdi rạska reaḱ katha kana. Ale pene hoṛaḱ enem cetanre okoeko pe bachao akat́ko sạrige ạdi jothat pe bachao akat́koa. Iń do noageń roṛa. Sạri sạri bachaore tãhẽn pe, boge-bạṛić cinhạupe. Bhage kạmi reaḱ manot emoḱ cet́ joṅpe tobe aneć Santali sahitya reaḱ hara buru do hoyoḱa.
Khoboriạ: Amaḱ daman kupuli katha iạte ạḍi johar, ma tobe am do jirạujoṅme iń do Kolkata teń ruạṛ senoḱ kana. Noa do onol lekate 6 tạrik November hiloḱ uchanoḱa.
Oloić Manotan. Golden Murmu.Jug Sirijol Novembor, 2011 ol khon tumạl hatao akana

Share on Google Plus

About Santali Pạrsi

0 comments:

Post a Comment